S laskavým svolením autorky Zuzany Rauchové, učitelky v MŠ a lektorky Hejného metody pro předškolní vzdělávání sdílím text, který naprosto přesně vystihuje situaci v širokém kontextu.
Lenka Bohuslavová, ředitelka školy
Ten správný čas je právě teď!
Rozmohl se nám ve školce takový nešvar. Děti velice často používají k oblékání svoje rodiče. A nejen k oblékání. Někdy také k obouvání, nebo dokonce k odpovídání. Není to jejich chyba, ale děje se to. Proč?
Někteří možná potřebují více rodičovské důvěry, že to dokážou.
Někteří potřebují více rodičovské trpělivosti, když se jim něco nedaří hned na poprvé a ovládnou je negativní emoce – vztek, lítost.
Někteří potřebují více času, než kolik jim pro takový úkon vyhradil dospělý.
A někteří potřebují více rodičovské podpory při budování vlastní samostatnosti.
Co se s tím dá dělat?
Uvědomit si, že ten správný čas na učení je právě teď. Nástup do mateřské školy je druhý velký krok k osamostatňování, které probíhá až do dospělosti. Děti se nám od narození vlastně každý den odpoutávají, osamostatňují a vzdalují, aby se jednou staly samy dospělými lidmi. Vést je na této cestě je úlohou rodičů a úlohou mateřské školy je tuto rodičovskou snahu podporovat.
Co je tedy momentálně naším hlavním společným cílem?
• Aby se děti uměly samostatně převléknout
• Aby dokázaly svlečené oblečení převrátit a složit
• Aby si ukládaly svoje oblečení na místo, kam patří
• Aby si samy obouvaly a zouvaly boty i bačkory
• Aby ukládaly boty a bačkory na místo, kam patří
• Aby se děti dokázaly odpoutat od rodičů a ve školce se cítily bezpečně
• Aby se orientovaly ve třídě
• Aby uměly používat toaletu, uměly po sobě spláchnout a umýt si ruce
• Aby se uměly vysmrkat a věděly, že kapesník patří do koše a ruce je pak třeba umýt
• Aby uměly adekvátně požádat o pomoc, pokud ji potřebují (děkuji, prosím)
Každý společný okamžik má rodič příležitost věnovat svému dítěti v získávání těchto kompetencí individuální péči. Je zbytečné čekat až bude mít: více času, více klidu, víc sil, víc trpělivosti, nebo až se to bude více hodit. Neschopnost sebeobsluhy dítě stresuje a znesnadňuje jeho adaptaci. Čas začít je právě teď!
A navíc: Co dítě umí, s tím už mu nepomáháme.
Dítě vnímá situaci egocentricky (vždy z vlastního úhlu pohledu), proto mu takové dospělácké jednání říká: „Neumíš to dost rychle, neumíš to dost dobře. Nebo ještě hůře – na tohle ještě nestačíš, jsi pomalé.“ I když to vlastně není pravda…